Aktuality měsíce května 2003

Z důvodu opravy kanalizace v ulici Botanické došlo k odklonu trolejbusové linky t-132. Od 5. 5. do 17. 6. 2003 je linka přeložena na objížďkovou trasu. Zastávka »Botanická« je pro oba dva směry jízdy přeložena do ulice Šumavské a zastávka »Zahradníkova« je zrušena. Po dobu odklonu jsou na linku vypravovány autobusy. Z tohoto důvodu jsou také na posily při fotbalových utkáních nasazovány článkové autobusy.
Nová podzemní měnírna (v pořadí druhá po měnírně na Údolní ulici) byla uvedena v dubnu do provozu na ulici Lidické. Nahradila původní měnírnu, která musela ustoupit přestavbě Městského divadla v této oblasti. Výstavba měnírny trvala cca půl roku. (dle deníku Rovnost)
DPMB má pro napájení tramvajových a trolejbusových tratí k dispozici celkem 27 měníren, dvě z nich jsou podzemní. Probíhá rekonstrukce měnírny Radlas a chystá se rekonstrukce pojízdné měnírny Kohoutovice. V provozu je ještě pět pojízdných měníren, jejichž zařízení je však již na hranici životnosti (Přízová, Radlas, Kohoutovice, Modřice a Šlapanice).
Dvě cyklolinky, označené linkově jako a-C1 a a-C2 byly v provozu od 1. 5. do 28. 10. 2002. Na linkách jezdily dva upravené autobusy Karosa B732. Úprava každého vozu přišla cca na 30 000 Kč, a ten pak mohl současně přepravovat až 14 jízdních kol. V polovině prázdnin došlo ke změnám tras (respektive k prodloužení linek). Linky pak zajížděly do Bystrce, Mariánského údolí, Útěchova a k Shopping Parku. Za celou loňskou sezónu však bylo přepraveno pouze 2200 zájemců, což vedlo k tomu, že provoz linek byl vyhodnocen jako ztrátový. Tato ztrátovost je příčinou toho, že provoz linek nebude letos obnoven. Upravené autobusy byly přes zimu bez využití ve vozovně a zvažuje se jejich prodej. Také je uvažováno o tom, že závěsy pro uchycení kol by mohly být využity v lodní dopravě, kde jsou kola rovněž přepravována (cena je 10Kč bez ohledu na projetou vzdálenost). Ze stejného důvodu nebyl loni a nebude ani letos obnoven provoz historické tramvaje na pravidelné lince.
V noci z 9. na 10. 5. 2003 bylo na území města hned několik bouřek s vydatnými srážkami. Voda nakrátko zaplavila prostor pod mostem na Kolišti. Došlo také ke kuriózní havárii parovodu na ulici Cejl (pravd. vlivem promáčeného podloží), která způsobila mimo jiné také přerušení tramvajové dopravy v této ulici.
Dříve avizovaná výstavba kanalizace na Ondráčkově ulici v Líšni byla konečně zahájena – v horní části ulice již byly zahájeny výkopové práce, provoz autobusové linky a-45 zatím nebyl přerušen. V dotčeném, cca 100 m dlouhém úseku je provoz vozidel řízen světelnou signalizací. V některých fázích výstavby kanalizace však bude nutno provoz na komunikaci přerušit. Dalším místem, kde budou práce zahájeny v nejbližší době, je ulice Holzova. po které je vedena autobusová linka a-78. Také zde, stejně jako na Ondráčkově, byly až doposud vedle silnice na obou stranách příkopy – ty pochopitelně po rekonstrukci zmizí. Úsek na ulici Holzově budou autobusy objíždět po obchvatové komunikaci.
Z důvodu výměny kolejí u pisárecké vozovny ve dnech 24.a 25. 5. 2003 byla linka d-1 ve směru jízdy do Řečkovic v úseku Vozovna Komín – Nové sady odkloněna ulicí Veveří a Husovou.
Již dlouhou řadu let nedoznala síť brněnské tramvajové dopravy žádného rozšíření. Poslední velkou stavbou bylo prodloužení tramvajové tratě v Líšni ze zastávky »Kotlanova« do současné podzemní stanice »Jírova«. Evidována je sice celá řada možných prodloužení, ale jejich konečné řešení, tj. fáze výstavby, je neustále oddalována především z důvodu nedostatku finančních prostředků. Přitom tyto odklady způsobují rok od roku jejich další nárůst. Do nákladů pro stavbu nových tramvajových tratí jsou zahrnovány ještě další náklady – např. souběžné komunikace, inženýrské sítě, různé přeložky, cyklistické stezky atd. – výsledkem jsou potom obrovské finanční částky, které nikdo neuvolní. Tedy k jednotlivým možným prodloužením:
- Řečkovická trať – uvažovalo se o prodloužení tramvaje ulicí Terezy Novákové až k lokalitě zvané Na šípu poblíž řečkovických kasáren (cca 300 m od dnešní konečné). Dnes toto prodloužení vzhledem k frekvenci cestujících není reálné.
- Královopolská trať – prodloužení ze stávající konečné Technické muzeum směrem ke studentským kolejím včetně druhého napojení vozovny Medlánky. Na tuto stavbu existuje projekt, stavba patří k těm reálnějším, ale je rovněž neustále odkládána. Napojení vozovny Medlánky na tuto trať je více než žádoucí.
- Bystrcká trať – vzhledem k další bytové výstavbě v prostoru mezi Bystrcí a Žebětínem je vcelku reálné prodloužení tramvajové tratě z Ečerovy dále k Žebětínu.
- Bohunicko-lískovecká trať – úvahy o prodloužení tramvajové trati ze současné konečné ve Starém Lískovci směrem k Bosonohám včetně výstavby vozovny jsou z minulosti známy. K realizaci smělých projektů včetně výstavby velkého obytného celku u Bosonoh však sešlo. Vzhledem k relativně dobré obslužnosti lokality Kamenný vrch trolejbusovou dopravou je také částečné prodloužení tramvajové trati pod Kamenný vrch poměrně málo reálné.
- Modřická trať – v tomto prostoru další prodloužení tramvajové tratě není reálné. Stávající konečná již leží na katastru okresu Brno-venkov.
- Komárovská trať – prodloužení tramvajové tratě z oblasti dnešní konečné směrem k dálniční křižovatce a směrem k velkým nákupním střediskům je opodstatněné a je dosti reálné, že bude někdy v budoucnu realizováno v souvislosti s výstavbou tzv. severojižního diametru – v nejbližší době se však s ním zřejmě nebude pospíchat.
- Stará líšeňská trať v úseku Stránská skála – Líšeň (stávající muzejní trať) by mohla být použita k prodloužení tramvajové linky ze Stránské skály do oblasti Holzovy ulice. Trať je vyprojektována, náklady (120 mil. Kč) jsou známy. Proti stavbě se paradoxně postavila část líšeňských obyvatel bydlících v této oblasti.
- Nová líšeňská trať – problematické prodloužení z dnešní konečné Jírova směrem k náměstí Karla IV. do staré Líšně – velice náročná stavba s vysokými náklady a relativně malé přínosy pro dopravu vedly k přehodnocení názoru na celou akci. Výstavba je stále ještě možná, ale málo reálná.
- Juliánovská trať – poměrně krátké prodloužení k poliklinice Židenice je neustále odkládáno.
- Židenická trať – po radikálním zkrácení tratě v polovině 80. let minulého století zůstane podoba tratě zachována ve stávající podobě minimálně tak dlouho, než bude doprava z oblasti ulic Svatoplukova – Gajdošova převedena na jinou trasu. Prodloužení po bývalé původní trati směrem k Maloměřicím je nereálné, spíše se počítá s tramvajovou tratí v ulici Gajdošově s napojením na juliánovskou trať.
- Obřanská trať – prodloužení tratě v této oblasti není uvažováno.
- Štefánikova čtvrť – prodloužení tratě ze Štefánikovy čtvrti směrem na Lesnou má svoje opodstatnění. V horní části ulice Merhautovy již byly dokonce položeny koleje. Stávající konečná ve Štefánikově čtvrti má nejhorší parametry ze všech konečných stanic. Stavba po okraji sídliště navíc nevyžaduje žádné zvláštní stavby ani přesuny zeminy. Přesto odhadované náklady na toto zhruba 3 km dlouhé prodloužení dosáhly obrovské výše, které odsouvá toto řešení dopravy spíše do říše snů – jsou odhadovány na 300–350 milionů Kč. Součástí prodloužení tramvaje má být také úprava stávající vozovky, mostu přes železnici, rekonstrukce inženýrských sítí atd. V nejbližších letech však stavba nezačne – nejbližší možné datum zahájení stavby je v horizontu let 2006–2007.
- Trať v Lesné – je ukončena v rokli ve spodní části sídliště a její další prodloužení není možné.
- Královo Pole, nádraží – ani zde není žádné prodlužování tramvajové tratě předpokládáno.
- Tramvajová trať do Masarykovy čtvrti – známé jsou úvahy o náhradě tramvají trolejbusy. Prodloužení stávající tratě např. do Žabovřesk není reálné a v budoucnu bude zřejmě dosti obtížné vůbec obhájit tramvajovou trať v této oblasti.
- Ve výhledu je ještě stále stavba tramvajové trati průrazem mezi Hybešovou ulicí a Mendlovým náměstím.
Jednotlivé části mostního oblouku pro novou lávku pod hradem Veveří se vyrábějí v areálu Královopolské strojírny (výrobu zajišťuje firma Firesta). První dvě části jsou již na místě (polovina května) a byly pomoci pontonu vztyčeny na pravém břehu. Poté bude následovat část na levém břehu (zřejmě do konce května). Nejnáročnější bude vztyčit celý středový oblouk o délce cca 50 metrů. V sobotu 24. 5. 2003 byla na místě již část oblouku pro levý břeh. Jednotlivé části oblouku se svařují v dílně a potom do většího celku již na přehradě. Naproti přístavišti lodí Zouvalka je na hladině pomoci pontonů vybudována plošina, kdy tyto práce probíhají. Svařený dílec – v tomto případě cca čtvrtina mostního oblouku – je pak na pontonech přemístěn do místa přemostění a vyzdvižen.

Dopravní stavby v Brně

První čtvrtina 21. století bude v Brně ve znamení velkých dopravních staveb, z nichž některé budou mít přímý dopad také na městskou hromadnou dopravu. Řada z nich bude pro MHD více než užitečná
- Tunely Dobrovského – součást VMO: Tato část je již v realizaci. Dva samostatné silniční tunely povedou z Králova Pole do Žabovřesk. Délka každého z tunelů je cca 1200 metrů. Zatím se hloubí štoly, tunely potom vzniknou jejich rozšířením. Náklady na vybudování této části VMO jsou odhadovány na 4 miliardy Kč. Dokončení tunelů je plánováno nejdříve v roce 2008. Na oba dva tunely mají navázat mimoúrovňové křižovatky Žabovřeská – Hradecká – Dobrovského a na opačné straně Hradecká – Královopolská.
- Mimoúrovňová křižovatka Hlinky – Bauerova – Pisárecká – součást VMO: Stavba této křižovatky, která je jednou z nejzatíženějších v Brně, je neustále oddalována. Podle původních dispozicí měla být letos již hotova, zatím se však ještě ani nezačalo. Náklady na stavbu jsou odhadovány na 1,6 miliardy Kč. Přípravné práce snad přece jen budou zahájeny ještě letos. V současné době je tato křižovatka zdrojem nepravidelností u všech linek, které tímto místem procházejí – např. čekací doba tramvaje na přejezd ulice Hlinky nebo čekací doby autobusů a trolejbusů jedoucí z Hlinek na Pisáreckou se běžně pohybuje až do 4 minut.
- Rozšíření silnice v ulici Žabovřeské – součást VMO: Zatím se stále zvažují dvě varianty stavby, která naváže na stavbu křižovatky Hlinky – Bauerova – Pisárecká – Žabovřeská. Jedna varianta počítá s tramvají v tunelu, druhá varianta počítá s přeložením koryta řeky. Náklady na každou z variant jsou odhadovány na cca 1 miliardu korun. Více reálnější je přesun řeky.
- Severojižní kolejový diametr: Zatím se rozhoduje o možné výstavbě cca 6,5 km dlouhého diametru, který by mohl mít podobu buď čistě tramvajové tratě nebo hybridu železniční a tramvajové tratě. Rozdíl je v tom, že ve druhém případě by byl kolejový úsek napojen také na železniční síť. Jde o kolejové propojení dvou okrajových částí města – na severu Královo Pole a Žabovřesky a na jihu Komárov. Část diametru má být povrchová (v koncových částech), část má být vedena podpovrchově (v centru). Náklady na vybudování se odhadují na 16,5 až 18,5 miliardy Kč. Vzhledem k nákladům a také k celkové náročnosti díla je však tato stavba hudbou velmi daleké budoucnosti.
- Přestavba železničního uzlu Brno: Přestavba železničního uzlu Brno je předpokládána v letech 2005 až 2015. Náklady na přestavbu se odhadují na téměř 20 miliard Kč. Zatím je zpracovávána koordinační studie. V případě realizace bude mít přemístění hlavního nádraží velký dopad na linkové vedení tramvajové dopravy.
- Rychlostní komunikace R43: Dlouhodobá jednání o trase a podobě cca 21 km dlouhé rychlostní komunikace (v trase dálnice Vídeň – Vratislav budované za války) nadále pokračují. Náklady na její stavbu se odhadují na 2,5 až téměř 4 miliardy Kč a jsou závislé na tom, jakým způsobem by tato komunikace procházela městskou částí Bystrc a do jaké míry by byla vedena podpovrchově. Termín zahájení stavby a její dokončení není v podstatě stanoven.
- Přemostění Tomkova náměstí s následným vyvedením dopravy na Rokytovu + tunelová varianta pod Vinohrady: Tato stavba bude mít velký přínos pro obyvatele Židenic, neboť zatím velká část VMO prochází právě obytnými čtvrtěmi této městské části. Zatím však není rozhodnuto, která z možných variant bude realizována. Odhady nákladů na stavbu jsou opět v miliardách Kč (především tunelová varianta pod Vinohrady je velice finančně a také časově náročná). Začne se zřejmě přemostěním Tomkova náměstí a tratě ČD s prozatímním napojením do stávající komunikace Rokytova. Teprve v další fázi by VMO v této oblasti pokračoval tunelem pod Akátkami (pod sídlištěm Vinohrady) s napojením do oblasti tzv. Černovické terasy.
Několik slov k úrovňovému křížení brněnské MHD s železničními tratěmi. V současnosti nekřižuje tramvajová trať nikde trať ČD s pravidelným provozem (v minulosti to byla tišnovská dráha na Cejlu a Křenové a vlárská dráha na Táborské). A vlečky? Ta k výstavišti protíná tratě na Renneské a Vídeňské, bývalá posvitavská dráha křižuje tramvaj na Křenové ulici. Dříve (za elektrické dráhy) bylo úrovňových křížení s vlečkami více – v Králově Poli do „mundursdepa“, na Vídeňské do cihelny, na Masné ulici. Trolejbus dnes také nikde nekřižuje trať s pravidelným provozem, v minulosti to však byla přerovská dráha v Brněnských Ivanovicích při cestě do Tuřan a posvitavská dráha na Křenové, kterou trolejbus při jízdě do Slatiny křižuje dodnes (již pouze jako vlečku). Na Špitálce pak trolejbus přejížděl koleje teplárenské vlečky na manipulační trati do Husovic a vlečku na Hladíkově ulici křižuje dnes objízdná trasa Křenové ulice. V autobusové síti bychom dnes našli tato místa: v Troubsku a-48 křižuje střelickou trať, v Brněnských Ivanovicích pak linka a-40 trať přerovskou (nyní i a-63 a ta pak ještě jednou v Holáskách) a ve Slatině linky a-78 a 75 trať vlárskou. Koleje vleček pak autobusy přejíždějí na Hladíkově ulici, na Poříčí, v Modřicích (uhelné sklady, Agropodnik), v minulosti pak autobusy jezdily navíc přes přejezdy tišnovské dráhy u starého královopolského nádraží a na Cejlu, u Ostopovic přes znojemskou a jihlavskou dráhu, přes heršpický přejezd, přes vlečky v průmyslovém areálu v Komárově….

Novinky ve vozovém parku

Po bezproblémovém provozu nízkopodlažní tramvaje Anitra trvajícím téměř celý duben došlo koncem měsíce ke stržení pantografu. Vůz tak byl po několik dnů mimo provoz, oprava však byla provedena relativně rychle.
Již v březnu do brněnských ulic vyjela po velké opravě souprava tramvají T3 evid. č. 1645+46. Součástí opravy byla i rekonstrukce vytápění vozů (topnicemi v kanálu při bočnici, nikoli agregáty) a zavěšení sedadel do bočnic (jako u GO prováděných v posledních letech). Jedná se o první takto upravené „té-trojky“ v pisárecké vozovně. Vozy obdržely bílý nátěr jako podklad pro celoplošnou reklamu.
V ústředních dílnách jsou dokončovány generální opravy dalších tramvají T3 evid. č. 1542 (A) a 1588 (B), pracuje se na vozech evid. č. 1591 a 1544 (ta sem byla předána z vozovny po základní opravě po nehodě). Dále zde pokračují práce na dokompletování další tramvaje T3R.EV, jejíž skříň byla do Brna dovezena na podzim z Krnova. Vůz ponese evid. č. 1569, přičemž původní tramvaj tohoto čísla je stále odstavena před areálem dílen. Další skelet T3Var, o jehož přivezení z Krnova jsme psali v minulém čísle, poslouží ke stavbě nové tramvaje, jež s největší pravděpodobností nahradí některý z vozů soupravy T3 evid. č. 1653+54 (dlužno podotknout, že se jedná o původně pražské tramvaje z roku 1966, které v Brně jezdí od roku 1992). Vůz evid. č. 1542 již je provozován, ale vzápětí po zprovoznění v soupravě s 1570 narazil do padlého stromu na Žabovřeské ulici – obě tramvaje mají stržené pantografy, 1542 poškozený i čelní transparent.
Ve druhé květnové dekádě vyrazily do brněnských ulic nové tramvaje ve dvojicích – do souprav byly spřaženy dvě T3R.EV evid. č. 1531 a 62 a krátkodobě i T3P s novou skříní evid. č. 1517+1558.
V dílnách také probíhají opravy nižších stupňů na „kloubácích“ evid. č. 1084 a 1090 (již zprovozněn – v bílém nátěru) – tedy další dva vozy K2 ztratí svůj původní vzhled, stejně jako „kátéčka“ evid. č. 1703 a 1704, která při opravě přijdou o charakteristické budníky na linkové číslo (již ho mají pouze evid. č. 1714 a 1715). Vůz evid. č. 1720 již po opravě vyjel s transparenty BUSE (boční bez vnitřních displejů) a poptávkovým ovládáním dveří. Momentálně se v Krnově opravuje další původně košická tramvaj KT8 (evid. č. 504), v Brně by měla po opravě jezdit pod číslem 1738.
S provozem nízkopodlažní tramvaje RT6 evid. č. 1801 jsou nadále značné problémy. V průběhu dubna se vůz podařilo udržet v provozu pouze krátkodobě – pouze jednotlivé služby a někdy ani ne celé. Vzhledem k stále se opakujícím závadám s bržděním vozu vydal Drážní úřad příkaz k přerušení zkušebního provozu. V polovině května však znovu vyjel na linky. Další vůz evid. č. 1803, který byl opravován v Pars nova Šumperk, začne brzo jezdit na zkušebních jízdách.
Počátkem dubna 2003 bylo systémem RIS vybaveno již 128 vozidel z celkového počtu 750. Montážní práce na dalších vozidlech nadále průběžně pokračují v jednotlivých provozovnách a v ústředních dílnách. Tak jak narůstá počet vozidel vybavených systémem RIS, je ověřováno pokrytí obsluhovaného území signálem a jednotlivé funkce systému na vozidlech a na dispečinku. Data z jízdních řádů v palubních počítačích jsou v současné době k dispozici pouze na trolejbusech. V nejbližší době má však dojít k přesunu těchto dat i do počítačů tramvají a autobusů. Všechna vozidla v síti MHD tak budou moci porovnávat jízdní řád se skutečnou polohou a poskytovat tak řidiči informace o odchylce vozidla od jízdního řádu. K 21. 5. 2003 pak mělo RIS již 250 vozidel. (dle Zpravodaje DPMB)
Ve svátek 8. 5. 2003 jezdil v brněnských ulicích historický trolejbus TMB Škoda-Sanos evid. č.301 (ex Zlín). Jeho cesta začala ráno na Mendlově náměstí (kam dojel z vozovny Komín) a pokračovala do Kohoutovic, na Komenského náměstí, Barvičovu, Kamenný vrch, Novolíšeňskou, Osovou, Českou atd. V květnu byl zprovozněn další rekonstruovaný trolejbus 14TrR evid. č. 3264. Rozpracován je dále vůz evid. č. 3255, následovat by měl 3254 a následně 3240. Je možné, že za několik let tak z brněnských ulic zmizí charakteristická čela trolejbusů s čelním transparentem v nástavbě (z výroby) na nemodernizované karosérii.
V minulém čísle jsme chybně uvedli údaje o opravě autobusů evid. č. 7377 a 7407. Oba vozy prošly rozšířenou opravou (spojenou s montáží tabulí infosystému /u 7377/ a klimatizace kabiny řidiče) ve slatinských dílnách. V polovině května byl zprovozněn další takto opravený autobus B731 – evid. č. 7408. Podle letošního investičního plánu nákupu nových vozidel mělo být v průběhu roku 2003 zakoupeno pět nových nízkopodlažních autobusů City Bus a tři článkové vozy Karosa B961. Finanční prostředky, které měly být použity na úhradu těchto nových vozidel, mají posloužit k zálohové platbě další dodávky vozů Anitra pro rok 2004. Část prostředků poslouží též pro GO některých starších autobusů ve firmě Zliner.

autoři: Ladislav Kašík, Jiří Mrkos, Jaroslav Pacholík
s využitím informací denních tisků (zejména Rovnost), a z webů www.bmhd.cz a www.k-report.net

Fotogalerie

Velkou novinkou trolejbusové dopravy v Brně je zprovoznění prvního nízkopodlažního kloubového trolejbusu Škoda 22Tr. Vozy tohoto typu obdržely řadu evid. čísel 3601 a výše a budou vypravovány z komínské vozovny. V současnosti jsou brněnské článkové trolejbusy nasazovány téměř výhradně v pracovní dny na polookružní linku č. 146. Na snímku ze 7. 5. 2003 stoupá první trolejbus evid. č. 3601 ulicí Petra Křivky k cíli své cesty na sídlišti Kamenný vrch, foto © Ladislav Kašík.

Dvěma snímky se ještě vracíme ke slavnostnímu zahájení letošní plavební sezóny na Brněnské přehradě – v sobotu 19. 4. 2003 odjíždějí z bystrckého přístaviště na své první plavby lodě Dallas a Veveří zcela obsazené cestujícími, mezi nimiž nechyběli mnozí příznivci veřejné dopravy, foto © Ladislav Kašík.

Práce na opravě Křenové ulice po budování kanalizační stoky a dalších přeložek inženýrských sítí pokročily do další fáze. V úseku, kde byly práce zahájeny (mezi ulicemi Masnou a Čechyňskou), již byla ukončena oprava tramvajového kolejiště (přeložení, ev. výměna panelů), byla položena živice na nepojížděnou pravou polovinu vozovky (z města), vč. povrchové vrstvy. Novinkou je také výstavba světelné signalizace v křižovatce s Masnou ulicí, které zde již v minulosti byla (snesena po zprovoznění průtahu Hladíkovou ulicí). Na snímku z 18. 4. 2003 jede Křenovou směrem do města souprava tramvají T6 evid. č. 1219+20 a při cestě z města je naopak 29. 4. 2003 zachycen trolejbus evid. č. 3223 (kolejová spojka zůstává zachována). Práce na kolejovém svršku si také vyžádaly výluku s již „klasickou“ organizací dopravy – na trať linky č. 8 Renneskou ulicí vzhůru k Bohunicím se tak podívaly i klasické soupravy tramvají – na snímku z 27. 4. 2003 uhání s městem za zády souprava vozů evid. č. 1543+87, foto © Ladislav Kašík.

Své první cestující svezl trolejbus Škoda 22Tr evid. č. 3601 v pátek 25. 4. 2003 – na snímku pořízeném ve smyčce na Kamenném vrchu je zachycen vedle „patnáctky“ evid. č. 3506. Stejně jako poslední série sólo trolejbusů Škoda 21Tr evid. č. 3040–43 je i „kloubák“ u druhých dveří vybaven sklopnou plošinkou umožňující nájezd invalidního vozíku (snímek z 26. 4. 2003, voz. Komín), foto © Ladislav Kašík.

O víkendu 3. a 4. 5. 2003 proběhl na brněnském letišti v Tuřanech již tradiční letecký den. Doprava na letiště však letos byla řešena jiným způsobem než v minulých letech – přepravu návštěvníku zajišťovala posílená pravidelná linka č. 76 jezdící z hlavního nádraží. Nasazeny byly kloubové autobusy, interval byl uzpůsobován dle aktuální poptávky. Na snímku ze 4. 5. odjíždí z areálu letiště autobus evid. č. 2352, foto © Ladislav Kašík.

Za několik měsíců se ve staré Líšni stane minulostí povrchová kanalizace ve formě příkopů podél vozovek či svedení do potoka – výstavba nové kanalizace pokročila do další fáze, jejíž součástí bude také výstavba stoky na Ondráčkově ulici, kudy jezdí k Mariánskému údolí autobusy linky č. 45. Na snímku z 21. 4. 2003 odjíždí ze zastávky »Velatická« směrem k městu vůz evid. č. 2320, foto © Ladislav Kašík.

V sobotu 26. 4. 2003 proběhla v Brně akce pořádaná pro členy pražského Kroužku městské dopravy a další příznivce MHD, jejíž páteří byla dopoledne jízda s „plecháčem“ evid. č. 3058 (na snímku se předvádí pod dominantou města, chrámem na Petrově) a odpoledne pak s trolejbusem Škoda 14TrM evid. č. 3285 – součástí byl též průjezd některými manipulačními či nevyužívanými spojkami jako např. trati po Chironově ulici z Kohoutovic na Kamenný vrch (snímek byl pořízen v místě bývalé zastávky »Achtelky«). Budoucnost této tratě postavené v roce 2000–1 z důvodu opravy ulice A. Procházky je nejistá, je však možné, že dojde k jejímu prodloužení až k tramvajové smyčce ve Starém Lískovci a bude využita při odklonu dopravy z důvodu výstavby křižovatky v Pisárkách. Foto © Ladislav Kašík.

Ještě jedním snímkem se vracíme k modernizačnímu programu tramvají v DPMB. Zatím poslední zprovozněnou tramvají s novou skříní VarCB3 je T3R.EV evid. č. 1531 (kompletně postavená v Krnově). Na snímku z 1. 5. 2003 odjíždí při cestě do Masarykovy čtvrti ze zastávky »Všetičkova«. Dnes je však využívána spíše ve dvojici s další tramvají tohoto typu evid. č. 1562. Foto © Ladislav Kašík.

Třetím autobusem autoškoly DPMB v Brně je již přes rok vůz evid. č. 5320, který vznikl přestavbou Karosy B732 evid. č. 7387 (generální oprava vozu proběhla ve Zlíně). Existuje předpoklad, že po snížení potřeby jízd (přezkušování řidičů trolejbusů) se autobus zase vrátí do běžného provozu. Proto také rekonstrukce nebyla tak rozsáhlá jako u vozů evid. č. 5317 a 5318. Na snímku z 6. 5. 2003 vůz stoupá Pisáreckou ulicí, foto © Ladislav Kašík.

Ve svátek 8. května 2003 se zájemci mohli po Brně svézt historickým trolejbusem Technického muzea Škoda Sanos (č. 301, ex Zlín). Trolejbusy tohoto typu v Brně nejezdily, v bývalém Československu vozily cestující pouze ve Zlíně, Ostravě, Bratislavě a Prešově. Na snímku je zvěčněn ve smyčce v Kohoutovicích. Foto © Ladislav Kašík.