Aktuality měsíce prosince 2005

• Demontáž tramvajových kolejí na náměstí Svobody proběhla již v první polovině měsíce listopadu (tramvajová trať je nesjízdná od 1. 11. 2005) – následně se však v tomto směru nic dalšího neudálo. V místě, kde má být na náměstí kašna, byl zahájen archeologický průzkum (a při něm mimo jiné objeveno historické kanalizační potrubí). Koncem listopadu se na náměstí objevily první stánky a 30. 11. 2005 byl dovezen vánoční strom. Vánoční trhy tedy na náměstí probíhaly s tím, že staveniště (tj. vybagrovaný pás kolejí a přilehlé místo) je ohrazeno. Prostor náměstí je tak víceméně rozdělen na dvě samostatné poloviny.
• O víkendu 3. a 4. 12. 2005 vyvrcholily vzpomínkové akce konané u příležitosti 200. výročí bitvy tří císařů u Slavkova. Zlatým hřebem celého řetězce akcí byla rozhodně sobotní rekonstrukce bitvy na polích u Tvarožné. V tomto prostoru se rekonstrukce bitevního klání konají ostatně již od roku 1990, letos ovšem čekalo na diváky velké překvapení. Stávající bitevní pole se nerozkládalo pouze mezi Santonem a silnicí od Rohlenky do Tvarožné, ale i na polích mezi starou olomouckou silnicí a vesnicí Tvarožnou. Oplocený areál končil až nad tvaroženským kostelem, kde byly rozlehlé stany pro vojáky i dobový vojenský tábor. Vlastní Tvarožná letos zela prázdnotou. Návštěvníci mohli bojiště sledovat po celém obvodu, dále i ze Santonu a ti majetnější rovněž z několika montovaných tribun v blízkosti Rohlenky. A také bylo co sledovat – největší kontinentální bojové rekonstrukce se zúčastnilo na čtyři tisíce uniformovaných vojáků doslova a do písmene z celého světa a hlavně monumentální dvousethlavá jízda. A nyní již k dopravě – rekonstrukci bitvy navštívilo téměř třicet tisíc diváků. Ti se na místo konání dostali hlavně individuálně – uzavřením poloviny dálnice D1 ve směru na Brno vzniklo šest kilometrů dlouhé parkoviště. Autobusy se zájezdy (resp. s vojáky) pak parkovaly na přilehlé staré olomoucké silnici (tam kde dříve parkovala auta). Veřejnou dopravu pak zajišťovala hlavně bezplatná mimořádná autobusová linka v trase Hlavní nádraží – Motorest Rohlenka (od nádraží přes zastávky »Tržní«, »Černovičky« a »Slatina, sídliště«). Na linku byly nasazeny autobusy DPMB (30 článkových a jeden City Bus) a také šest autobusů společnosti SEBUS. Linka měla stanoven jízdní řád (provoz od 9 do 18 hodin po 15 minutách) s tím, že podle potřeby byla posílena – v době mezi 10–12. hodinou odjížděly autobusy od nádraží prakticky v dvouminutovém intervalu. V provozu byla také zvláštní linka mezi Slavkovem a Rohlenkou, tuto dopravu zajišťovala společnost VYDOS (na této lince se jezdilo za 8 korun). Veřejná doprava na Rohlenku fungovala téměř bezchybně, za což lze i na našich stránkách všem zodpovědným a zúčastněným od srdce poděkovat. Odhaduje se, že asi osm tisíc diváků bitvy přepravil DP a asi 20 tisíc jich přijelo individuálně. DPMB však kromě přepravy diváků však zajišťoval přepravu vojáků. Převážná většina byla ubytována v bývalých kasárnách ve Slatině (dopravu k Tvarožné odtud zajišťovalo 18 autobusů). V sobotu večer se rovněž konal vítězný pochod bojových jednotek centrem Brna, kam bylo třeba ze Slatiny dopravit opět téměř všechny vojáky (a pak zase zpět). V neděli 4. 12. 2005 pak na Prateckém návrší u Mohyly míru probíhal pietní akt, jehož se zúčastnilo již méně diváků (byla posílena linka 48), ale vojáků sem bylo potřeba dopravit na dva tisíce. Pro mnoho i vysoce postavených činitelů (hlavně z Francie) se tak Brno na několik dnů či hodin stalo opravdu městem uprostřed Evropy a vydařené oslavy výročí kulatin největší Napoleonovy bitvy se zapsaly na čestné místo v nejenom kulturním kalendáři. A dovětek nakonec – po skončení programu v sobotu bylo opravdu zajímavé sledovat silný provoz na brněnském letišti, které odbavovalo jednotlivá letadla s oficiálním i účastníky akcí.
• Dne 30. 11. 2005 byl v brněnských Denisových sadech odhalen panel zobrazující budoucí stav prostoru mezi stávajícím hlavním nádražím a budoucím nádražím v odsunuté poloze. Je umístěn v horní části Denisových sadů pod arcibiskupskými zahrádkami – pozorovatel si tak může učinit představu, co všechno bude zbouráno a co nově postaveno (mimo jiné budou zbourány litinové mosty přes Úzkou, nákladiště Amerika je včleněno do budoucího prostoru). Další den se v tisku (Rovnost) objevila zajímavá zpráva o možném budoucím využití nádražní budovy, až tam nebudou žádné koleje – žádné avizované muzeum dopravy nebo galerie umění ale tržnice – tržnice, kde se budou např. prodávat ryby a zelenina – další komentář není zapotřebí, ale přece jen několik poznámek. Přeměnit stávající nádražní budovu např. v muzeum by jistě stálo nemalé prostředky, přeměnit ji v tržnici přijde město na mnohem méně. Inu, začíná se ukazovat lesk a bída Europointu, jak se celá akce odsunu začala nedávno na veřejnosti prezentovat.
• V souvislosti s rozsáhlou reklamní akcí mobilního operátora Oskar – Vodafone se v první polovině prosince v řízené tramvaji soupravy evid. č. 1626+1631 objevily velké polystyrenové červené číslice. V předním voze byla možná přeprava zájemců – souprava měla svůj jízdní řád a jednou za hodinu jezdila po trase linky d-P1 (Pisárky – Výstaviště – nádraží – Zvonařka a zpět) – celkem 8 spojů denně cca od 8 do 15 hodin. Dokonce na některých zastávkách byl uveden její jízdní řád. K označení linky bylo použito linkové číslo 77.
• Jak jsme již informovali v minulém čísle, od 11. 12. 2005 došlo ke změnám názvů některých zastávek:
  • konečná autobusů v Ivanovicích nově nese název »Ivanovice, Kouty« (podle kolmé ulice);
  • konečná tramvají Lesná se doplňuje o místní název Čertova rokle;
  • název zastávky linek a-94, 510 a 511 »Modřice, Tyršova« se mění na »Modřice, Brněnská«;
  • konečná tramvají Obřany se doplňuje o název přilehlé ulice Babická;
  • na linkách a-43, 57 a 93 se v Soběšicích doplňuje pojmenování stávající konečné zastávky o název kolmé ulice Klarisky a mezi touto zastávkou a zastávkou »Lesní škola« byla zřízena nová zastávka »Malinová«;
  • zastávka linek d-8 a 10 »Stejskalova« nese nový název »Židovský hřbitov«.
• Od 11. 12. 2005 je autobusová linka a-41 zkrácena na trasu Královo Pole, nádraží – Medlánky – Ivanovice, Kouty (některé spoje pokračují dále do Lelekovic nebo ke Globusu). Ve zrušeném úseku nahrazuje linku a-41 nově zavedená linka a-70. Tato je vedena v trase Ořešín – Kronova – Horácké náměstí – Královo Pole, nádraží – Semilasso – Tylova – Horácké náměstí a zpět do Ořešína (v úseku Kronova – Královo Pole, nádraží – Semilasso a zpět jede linka po stejné trase jako linka a-42), vybrané spoje linky 70 v obou směrech v úseku mezi zastávkami »Jandáskova« a »Kronova« zajíždí k zastávce »Řečkovice, nádraží«. Tím je zajištěna pro cestující z Ořešína, Jehnic, Mokré Hory a ulice Jandáskovy možnost přestupu na vlaky ČD (v rámci systému IDS JMK označení tratě S3) směr hlavní nádraží a zpět.
• Od stejného data jede noční linka a-90 nově v úseku Řečkovice – Jandáskova obousměrně přímo přes zastávky »Palackého náměstí« a »Kronova«. Noční linka a-91 jede ve stávající trase Starý Lískovec, Labská – Hlavní nádraží – Řečkovice a dále nově přes zastávky Žilkova – Černohorská – Příjezdová – Kouty – Mácova až na konečnou Ivanovice, Globus a zpět.
• V souvislosti s změnami komunikačního uspořádání ve Slatině vyplývajícími z otevření nového mostu na ulici Tuřanka přes železniční trať je pro spoje linky a-75 jedoucí z konečné Slatinka nově ulicí Šmahovou zřízena zastávka »Řipská« před křižovatkou s ulicí Tuřanka (od 11. 12. 2005). Od téhož data jsou na lince a-76 zavedeny nové spoje jedoucí po stávající trase v úseku Hlavní nádraží – Švédské valy – Slatina, závod – Řipská a dále ulicí Šmahovou na konečnou »Slatina, nádraží« (pracovní dny cca od 6 do 8 hodin a od 13:30 do 17 hodin – vložen spoj mezi dva spoje jedoucí na letiště). Interval k letišti je po celou dobu provozu linky 30 minut. Na některých spojích jedou článkové autobusy. Toto posílení na lince 76 vyplývá z dalšího růstu průmyslové zóny na Černovické terase. Od 18. 12. 2005 je pak nový most na Tuřance v provozu – jsou přes něj vedeny autobusové linky a-75, 76 a 78.
• Několik slov k situaci v Pisárkách – po montáži sjížděcí výhybky na výjezdu ze smyčky (12. 11. 2005 – viz minulé číslo Informací MHD) došlo také k pokládce kolejí – ty byly položeny cca v délce několika desítek metrů na velkoplošné panely a posléze napojeny na stávající kolej. Byla také zahájena pokládka kolejí pro budoucí vjezd do smyčky Pisárky včetně další výhybky. Také tyto koleje se montují na velkoplošné panely (hrubý štěrk + jemný štěrk + geotextilie + jemný štěrk + panel). Pokračovalo armování opěrných zdí u budoucího výjezdu z tramvajového podjezdu směr Žabovřeská. Budoucí trasa byla již víceméně úplně vybagrována. Pokračuje montáž pomocné konstrukce pro armování a bednění nadjezdu nad novou vozovkou v trase VMO (budoucí směr Žabovřeská – Bauerova). Od 7. 12. 2005 je tato vozovka využívána automobily – doprava v obou směrech byla z provizorní vozovky staveništěm převedena na novou polovinu budoucí komunikace – nová komunikace má dva jízdní pruhy, z nichž se pro každý směr používá jeden. Ke stejnému datu byla rovněž v definitivní podobě zprovozněna „podkova“ pro odbočení z ulice Bauerovy při jízdě od Starého Brna vlevo k Pisáreckému tunelu.
• V rámci postupu prací při výstavbě mimoúrovňové křižovatky (MÚK) Hlinky – Bauerova byla obnovena zastávka »Pisárky« pro okružní linky a-44/84 a ve směru k hlavnímu nádraží také pro noční linku a-98. Zastávky jsou pro oba směry jízdy dočasně situovány u ústí ulice Žabovřeské v blízkosti přechodu pro chodce navazujícího na ulici Kamenomlýnskou.
• Datum 11. 12. 2005 bylo celostátním termínem pro změnu jízdních řádů – vlaky, autobusová doprava, MHD, IDS atd. K tomuto datu byly v síti MHD Brno vylepeny na zastávkové stojany nové jízdní řády. Kompletní jízdní řády IDS JMK byly vydány knižně – cena výtisku 65 korun. Současně byla vydána turistická mapa okolí Brna se zakreslenými linkami IDS.
• O Zlaté neděli 18. 12. 2005 do ulic Brna opět vyjela „betlémská tramvaj“ – vůz evid. č. 4058. V tramvaji bylo k dispozici betlémské světlo a prodávaly se zde různé výrobky chráněných dílen.
• Na základě více faktorů (mj. rozhodnutí DÚ o nevyhovujícím stavu vedení) bylo rozhodnuto o snesení trolejbusové smyčky Bohunice, Kamenice alias Bohunice, nemocnice alias Bohunice, Chirana. V prosinci zatím došlo k odpojení smyčky od napájení. Nakonec tedy nedošlo k využití trolejbusové trakce pro obsluhu nově vznikajícího univerzitního kampusu v bezprostřední blízkosti nemocnice. Vzhledem k tomu, že kapacita autobusové linky 60 dnes již nárazově nevyhovuje a v konečném stavu by měl kampus mít za pár let na 6000 lidí, bude třeba v nejbližší budoucnosti řešit problém dopravní obsluhy dané lokality.
• A na závěr ještě jednu stavební aktualitku – již koncem října byla zbudována světelná signalizace kryjící přechod pro chodce a vjezd do budovaného obchodně-administrativního centra na Vídeňské ulici (přímo naproti bráně Ústředního hřbitova). Prozatím však nebyla zapojena.

Z Brněnské přehrady – Loď BRNO

• Ještě jednou se vracíme k nedávno zahájené rekonstrukci lodě BRNO na Brněnské přehradě. Historie lodě s dnešním názvem BRNO se začala psát v roce 1948. Na přehradě tehdy byly v provozu tři malé lodě – BRNO, MORAVA a VEVEŘÍ a zájem o přepravu byl tak velký, že bylo zapotřebí další lodě. Loď (respektive trup lodi) byla objednána v loděnici firmy Špirk v Praze. Na dodaný trup pak byla v Brně postavena nástavba. V roce 1949 byla loď spuštěna na vodu pod názvem ÚDERNÍK. Potom řadu let jezdila na trase mezi Bystrcí a Veverskou Bítýškou. V roce 1968 jezdila loď naposledy (v tomto roce rovněž dojezdila loď původní loď BRNO). V průběhu následujících let byla loď odstavena a dlouho se s ní nic nedělo. Teprve ve druhé polovině osmdesátých let byla zahájena její rekonstrukce, to však z lodi zbýval již pouze trup. Rekonstrukce lodi byla v roce 1989 ukončena a loď byla počátkem září v rámci oslav 120. výročí brněnské městské dopravy spuštěna na vodu. Dostala nový název – po první přehradní lodi BRNO. Loď však byla při rekonstrukci pojata poněkud jinak a stala se salonní lodí s malým počtem míst – nebyla určena pro pravidelné plavby, ale pro plavbu menších uzavřených společností tzv. na objednávku. Zájem o tento typ plavby však nebyl příliš velký a loď toho mnoho nenajezdila. Před několika lety byla provedena úprava lodě – ze salonní lodě se stala loď linková, ale počet míst na palubě nebyl dostatečný, a tak loď byla nasazována opět spíše výjimečně (zpravidla pouze na první spoj a to ještě mimo hlavní sezónu a pouze v pracovní dny).
• Počátkem roku 2005 (duben) vypršela lodi způsobilost k provozování – loď ještě absolvovala zahajovací plavbu a následně celou plavební sezónu stála nečinně v přístavišti. Na svoje konto si tak připsala pouze několik desítek kilometrů. Události kolem lodě MÍR s následným zjištěním, že loď již zchátrala natolik, že se stala neopravitelnou způsobily, že loď se snad dočká lepších zítřků.
• Dne 24. 11. 2005 se tak naplnila další etapa jejího života a loď BRNO přestala ve své dosavadní podobě existovat. Tento den totiž přijel do areálu lodní dopravy v Bystrci autojeřáb, loď BRNO byla vyvezena z haly a bylo zahájeno rozebírání její horní paluby. Za pomoci autogenu a rozbrušovaček nezůstalo během několika hodin z palubní nástavby lodi téměř nic. Rozebráním paluby však historie lodi nekončí. Přibližně do půl roku by měla loď dostat novou horní nástavbu a měla by být opět zařazena do provozu. Podle předběžných informací by měla být horní paluba postavena podle vzoru lodě PIONÝR. Spuštění rekonstruované lodě na hladinu by se mělo odehrát v květnu – tj. přesně šedesát let poté, co byl na Brněnské, tehdy však ještě Kníničské přehradě zahájen provoz.

Novinky ve vozovém parku

• Jak jsme již naznačili v minulém čísle, opravdu došlo k nasazení soupravy T3R.EV + VV60LF + T3R.EV do provozu s cestujícími. V neděli 4. 12. 2005 byla nasazena na posilovém 6. kurzu linky 12. Původně měla být nasazena souprava evid. č. 1531+1301+1569 (ještě v pátek 2. 12. 2005 na zkušební jízdě), ale nakonec vyjela ve složení evid. č. 1560+1301+153­1. Soupravy tramvají T3R.EV s vleky nyní jezdí na linkách 9 a 10.
• V první půli prosince vyjela do ulic s cestujícími souprava tramvají (=novostaveb) T3R.PV evid. č. 1603+1561. Po opravě menšího rozsahu rovněž vyjela souprava tramvají evid. č. 1497+1511 (t.č. nejstarší provozní tramvaj v Brně) – bez transparentů BUSE.
• V Husovicích pokračují rekonstrukce trolejbusů evid. č. 3257, 3258 a 3262 (nově přistaven) na typ 14TrR – údajně by mělo jít o poslední rekonstrukce tohoto typu. Začátkem prosince vyjel do ulic s cestujícími po rozsáhlé rekonstrukci kloubový trolejbus Škoda 15Tr evid. č. 3504. Rovněž se dokončují opravy trolejbusů evid. č. 3241 a 3229.

autoři: Ladislav Kašík, Jiří Mrkos, Jaroslav Pacholík, Pavel Šlesinger
s využitím informací z webů www.bmhd.cz a www.k-report.net

Fotogalerie